Níže naleznete malou ukázku. Pokud pak budete chtít knihu mé poezie dočíst až do konce, budete si muset koupit heslo.
Heslo vám zašlu po zaplacení jednorázové částky 99 Kč na účet 794733424 / 0600. Zveřejněné e-knihy jsou pak dostupné ke stažení ve formátech e-PUB, MOBI a PDF.
Po zaplacení mi prosím na e-mail johana.kroupova@seznam.cz pošlete variabilní symbol, pod kterým jste platbu zadali. Po připsání platby na můj účet vám v odpovědním e-mailu přístupové heslo obratem zašlu.
Nebo po vyplnění jednoduchého formuláře níže vám bude na uvedený e-mail zasláno číslo účtu a variabilní symbol, pod kterým bude vaše platba identifikována a následně obratem zasláno přístupové heslo.
MARKETINGOVÉ PRODUKTY
Ženu zaplavilo ticho
Jen němě nafukované průvanem
Rostlo a nadouvalo se v těsné kabině
hyper kovové klece.
Žena čtyřicetiletá, bezdětná
Marně tiskla displeje odumřelých čísel
V kabině se zrcadlo třpytilo jako její oči
Dychtivé tělo všem v horních patrech
vykouřit cokoli
mezi nebem a zemí.
V tom zrcadle pak uviděla žena sama sebe
Vyprsenou hruď, upíří rty, designové hadry, dokonalé
vlasy, atd. atd. atd.
jako výkřik
podívej se na mě a udělej mi konečně mé vesmírné
dítě ty zgelovaný pako…
Ty v jakémkoli patře – ty marketingový panáku s šíleným parfémem a zgelovanými vlasy, ztetovaným
zápěstím atd. atd. atd.
Čekám v kabince výtahu
Vyčerpaná svým prokoitálním směřováním.
Jedu konečně tam nahoru trochu si požalovat.
Žena si vymazala obličej
A zbylo jen tělo
Výtahem se sunulo výš a výš
k Bohu
K panákovi?
K sobě?
Výtah se rozjel
A žena ho típla jako cigaretu
Nejsem žena
jsem produkt
Nejsi muž si – jsi stejný produkt jako já.
Žena si vymazala tělo.
Dveře se otevřely a vešel muž.
Pozpátku se vracely děje a žena upravená a přichystaná se svůdně usmála…
DÍVEJ SE JAKO DŘÍV
Vloudíš se pod kůži holky na lavičce v parku. Voňavá
a jemná
Oblečeš si její šaty.
Svlíkneš, co tě nebaví
Jako nahý v trní
pod sebou spálíš zbytečné šaty, knihy, doklady
Zmizíš
Líbáš se s ženou pouličních lamp Perlovky
Lehce zašmátráš
A není to žena
Líbáš se s mužem
A lehce zašmátráš
A je to hermafrodit
Cokoli chceš uchopit
Změní se.
Cokoli se změní
Uchopíš
Ve tvém iPhonu pulsuje už dávno lidské srdce
Tvoje srdce
Netluče, jak by mělo
Chladné a s arytmií
Zima tě udusí absolutní nulou
Osamělá zima místo péřovky.
V posledním vagonu metra jezdí ti nejopuštěnější
Černé oči tak krásné
Pro nikoho
Vloudíš se jen pod kůži
A Dál se nedostaneš
Nikdo se dávno nedívá
Na ty druhé
Dívej se jako dřív…
BEZ EMOCÍ
Když neuděláš nic, je to špatné
Když uděláš něco
Srazí tě to na zem
Rozmáváš svou vinu po chodníku
Kde se obtiskla jako výkřik
Když to přijde, chceš utéct, ale musíš to přežít
Nějak tu budoucnost musíš vytvářet
Nebo máš pocit, že musíš
Jinak by se nic nedělo
Ono se ale něco děje vždycky
Stačí to nechat a klidně se zaseknout
Protáhne se to v streči boží setrvačnosti
Přehulíš to a nemůžeš pohnout hlasitostí
Překulíš to do křeče ďábelského pokračování
Nemůžeš se vzdát tomu proudu, ve kterém se to pak
stejně vrátí zpátky
Nedokážeš to uspíšit, uvolnit
Bloudíš v lese emocí
