FRIGIĎÁCI
Ráno bylo stejné jako poslední dobou. Zašmátrala po svém muži v posteli. Zachrápání a odfrknutí ji odradilo pokračovat..
Svého muže měla Beáta kdysi moc ráda. Byli spolu už dlouho, i po osmnácti letech soužití se ráno objímali, večer si pouštěli dobré filmy , před spaním se také objímali a třikrát ročně si spolu vyjeli ( tedy vyletěli) do nějakého evropského města.
Idylka na první pohled? Vypadalo to tak. Beáta si zkoušela vzpomenout, kdy se věci nějak změnily a posunuly do jiné roviny. Takové bez chuti a bez zápachu. Manžel Beátu snad nikdy nepodvedl a ona jeho také ne. Oba měli rádi svou dceru, i když ta je v období puberty nebrala jako rovnocenné partnerya hledala si zábavu jinde. Jejich časy se rozdělily jako společný život. Každý si žil svým životem.
Chodili cvičit a Beáta měla své vlastní aktivity a plno kreativní práce. Dcera trávila své volno častěji a častěji u kamarádek nebo kdekoliv jinde mimo domov a rodiče brala hodně blahosklonně. Čas od času je navštívil dceřin nový a pak zase novější přítel.
Beáta cvičila a zdravě žila, takže vypadala ve svých xxx letech velmi mladě a atraktivně. Manžel Simon byl sice o dost starší, ale také na tom nebyl tělesně zrovna špatně. Nebyl obézní, nekouřil a pil jen kvlaitní červené víno Kdyby se na to podíval kdokoliv zvenku, řekl by si: “hm, spokojený pár“. Dokonce spolu stále chodili na procházky a drželi se za ruce. Byli by asi ukázková spořádaná rodina, kdyby nebylo stínečku v jejich soužití. Ten stíneček časem rostl a byl to stín , který tak pozvolna prostupoval oblohu jejich vztahu. Tím stínem byl SEX.
Mohli to bagatelizovat, nevnímat , namlouvat si všechno možné, omlouvat se, chápat se… Ale stín zůstával a vysával z nich pomalu a neznatelně něco důležitého a vytvářel lásku bez intimity vybledlou někam do sourozeneckých odstínů… Beáta už čekat nechtěla. A ani se natřásat před svým manželem, oblékat si hezké šaty, snažit se vypadat přitažlivě, brát si pěkné kalhotky, kupovat si drahé prádlo a při sexuálních pokusech se kroutit, vzdychat a sténat a dělat všemožné skopičiny . Hodně práce a málo muziky, říkávala její babička a měla pravdu. Zbytečně si brala hezké kalhotky, kroutila boky a celým tělem a potřásala dlouhými vlasy. Manžel přestal fungovat..Byla prý krásná a vzrušující, jako takový obraz, na který se rád díval, ale tělo už nedokázalo nic. Její manžel se změnil po dvaceti letech ve frigiďáka! A Beáta se s tím nechtěla smířit. Účty za kalhotky a podprsenky stále narůstaly. A….NIC! Jenže ona to chtěla dokázat… Objednala se na prestižní kliniku , kde z psrou číslo dvě udělali číslo čtyři. Cítila pohledy mužů v práci.. Ale k čemu by jí byli? Beáta chtěla být lovena a dobývána muži, kteří byli potomci dávných lovců a predátorů a dnes si říkali alfa samci. K čemu jí bylo, že jí posílali do mailů své intimní fotografie muži všech typů a národností – ženatí, mladí i nemladí? Zůstali jen muži bojící se seznámit? Říkala jim frigiďáci..
Nějaké frigiďáky Beáta znala z vyprávění přítelkyň, ale byli to většinou latentní gayové, kteří nosili růžové nebo květované košile, pěkně voněli a nosili značkové věci, ale přiznat si, že jsou gayové, nedokázali. A tak do sebe házeli hrsti viagry a péro jim pak s manželkou stálo vcelku přijatelně. Ale její manžel byl jiný frigiďák. Zarputilý. Odmítal cokoliv dělat. Odmítal viagru, odmítal se snažit, odmítal víc odpočívat ..
Povídka pokračuje v E-booku, je ale potřeba získat heslo. Více zde.